Z průzkumů názorů veřejnosti vyplývá, že by si většina lidí přála prožít závěr svého života doma (ve „vlastním sociálním prostředí“)[1]. V opakovaném průzkumu provedeném agenturou STEM-MARK v letech 2011 a 2013 na reprezentativním vzorku dospělé populace v ČR uvedlo 78% respondentů domácí prostředí jako preferované místo závěru života a smrti[2]. Toto obecné přání se však radikálně liší od sociální a klinické reality. V domácím prostředí v ČR nastává pouze kolem 20% všech úmrtí.

Většina lidí umírá v lůžkových zařízeních akutní a následné zdravotní péče. Relativní zastoupení  různých míst úmrtí zůstává v posledních 5 letech relativně stabilní[3]. Tato data však neumožňují přesněji popsat průběh poskytování péče v posledních měsících, týdnech a dnech života. U pacientů, kteří zemřeli doma, tak na základě dat UZIS nevíme, zda se jednalo o úmrtí očekávaná a zda bylo domácí prostředí místem, kde si pacienti přáli zemřít. Není výjimečné, že jsou pacienti přijímání do lůžkových zdravotnických zařízení akutní péče na několik posledních dnů nebo hodin života.

V letech 2015-2017 proběhl v partnerství Ministerstva zdravotnictví ČR, Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a České společnosti paliativní medicíny pilotní program, který ověřoval, zda by zavedení inovativního modelu specializované domácí paliativní péče mohlo představovat systematicky bezpečné, klinicky přínosné a nákladově efektivní řešení. Vyhodnocení pilotního programu  ukázalo, že mobilní hospice mají potenciál neutěšený stav umírání v ČR změnit, a to za přiměřených nákladů. Výsledkem tohoto pilotního ověření se pak stalo přijetí úhradového mechanismu ze všeobecného zdravotního pojištění pro mobilní specializovanou paliativní péči.

Přehled zdravotnických zařízení, která tento typ péče poskytují, je k dispozici zde.

Ministerstvo zdravotnictví podporuje další rozvoj sítě paliativní péče mnoha systémovými aktivitami. Dotační program na podporu rozvoje poskytovatelů je jednou z nich.

[1]  termínem „vlastní sociální prostředí“ se v zákoně 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) rozumí domácí prostředí nebo pobytové zařízení nahrazující domácí prostředí pacienta, například zařízení sociálních služeb.

[2]  Výsledky výzkumu jsou dostupné na http://www.umirani.cz/res/data/017/001907.pdf

[3] Publikace Zemřelí z let 2007-2012 vydané Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (UZIS), dostupné  na www.uzis.cz